Včelaři ze Zlaté Olešnice

Stránky základní organizace ČSV ve Zlaté Olešnici

* Medovina

Medovina

neb medové víno jest zvařená medová voda kořením sesílená, která řádným vykysáním a častým přeléváním do sudu a konečně do láhví nabyla lahodné chuti vínu zcela podobné. Po delším vyležení rovná se úplně těžkému červenému vínu. Láhev takového až 10 let vyleželého vína medového prodává se za 2 až i 20 korun. Chceme-li sobě připraviti víno podobné šampaňskému, vezmeme k tomu čistý, bílý med, neboť jen takový dá nám pěkné, bílé medové víno. Hnědý neb načervenalý med dá zase jen hnědé víno. Na 10 litrů vody dáme 2 1/2-5 kg medu, do roztoku přidáme ještě 30 až 40 gr chmele.

Přejeme-li sobě, aby víno vynikalo zvlášť příjemnou chutí a vůní, dáme do něho ještě takové koření, jaké nám právě nejvíce lahodí, na př. citronovou neb pomorančovou kůru, skořici a pod. Voda a med ohřeje se tak, až počne se vařiti, abychom tím všecky škodné látky ve vodě obsažené zmařili. Stačíť k tomu 65° R tepla. Chmel, citronovou n. pomorančovou kůru, skořici a pod. koření vaříme zvlášť ve vodě, procedíme odvar z nich a nalejeme do roztoku medového. Dobrota [Medovina]-ny jest závislá na řádném kvašení. Kvašením mění se med v líh a kyselinu uhličitou. Čím více medu dáme, tím více vyvine se těchto látek, následkem čehož jest i [Medovina]-na silnější. Kvašení můžeme podporovati dvojím způsobem, buď v soudku s otvorem pro zátku neb i v otevřeném kbelíku. Je-li k tomu zvolen soudek, vlejeme do něho nálevkou roztok medový neboli mošt na 12 neb 18° R vychladlý, a to tak, aby naplnil asi 3/4 soudku; pak dáme 3 až 4 lžíce dobrých vrchních kvasnic do menší nádoby, rozředíme je vychladlým moštem, vlejeme je do sudu s moštem a promícháme dobře nějakou hůlkou. Načež doplníme sud úplně až k vrchu moštem v jiné nádobě uchystaným nebo vodou a nahneme soudek stranou, aby překypující vybývající kvasnice malým otvorem mohly dobře odtékati. Doba kvašení není vždy stejná, závisíc na mnoha okolnostech, dílem na množství medu v moštu obsaženém, dílem i na teplotě místnosti, kde jsme soudek umístili. Dle toho může kvašení býti ukončeno buď dříve nebo později; často trvá kvašení toto celých šest neděl. Na počátku kvašení utvoří se na povrchu moštu lehounká, bílá pěna, a když nastalo úplné kvašení, uchází kvas nepřetržitě ze sudu a když počne kvašení ochabovati, utvoří se poznovu bílá pěna na otvoru soudku. Tím skončeno první kvašení a nastane kvašení druhé, kterým počíná se [Medovina] již čistiti. Po několika dnech provrtáme v sudě malým nebozízkem dírku a necháme moštu do sklenice na zkoušku vytéci, ucpeme však hned zase tento otvor uchystanou dřevěnou zátkou. Není-li [Medovina] ve sklenici ještě dosti čistá, vlejeme ji nazpět do sudu a po několika dnech učiníme podobnou zkoušku. Je-li konečně [Medovina] již úplně vyčištěna, uzavřeme otvor v sudě, opatříme jej pípou a necháme po dva dny tiše státi. V uzavřeném sudě tvoří se nyní kyselina uhličitá. Po dvou dnech otevřeme pípu a naplňujeme [Medovina]-nou silné láhve, kteréž dobře zátkou uzavřeme a pak ještě ovážeme. Necháme-li [Medovina]-nu vykvasiti v nádobě otevřené, ve kbelíku nebo v kádi, nenadělá nám to žádných obtíží. [Medovina] i zde vykvasiti se může, jak svrchu již udáno při kvašení v sudě. Je-li zde [Medovina] po prvním i druhém kvašení již učištěna, musí se i zde do otevřené nádoby pípa zasaditi, aby na dně usazené kvasnice [Medovina]-ny již učištěné nekalily.

Tak upravená a pravidelně vykvašená [Medovina] vydrží pak jako víno z révy více let. Pro uschování [Medovina]-ny hodí se kterákoliv místnost suchá, je-li v ní teploty nejvýše 14 až 18° R. Teplota místnosti nemá na jakost [Medovina]-ny velikého vlivu. Čím jest víno toto vyleželejší, tím je též lahodnější a silnější. Láhve s vínem medovým klademe ve sklepě vždy ležmo. Není nikterak na újmu jeho hodnoty, zahrabujeme-li láhve do písku nebo do hlíny. Láhve v písku polévají někteří vyrábitelé též solnou vodou, kteráž chladí. Avšak nutné to není, neboť dobrá [Medovina] se ve sklepě nezkazí, je-li jen poněkud chladný. Dobrá [Medovina] jest vždy na líh bohatší než víno hroznové. Staří Slované a Němci, než bylo do jejich krajin zavedeno víno jiné, nemohli si [Medovina]-ny ani dost vynachváliti. Pěstovaliť včely tenkráte hlavně jen k vůli tomu, aby měli dosti medu k vyrábění [Medovina]-ny. Podnes jest [Medovina] oblíbeným nápojem v Rusku, Polsku a v Uhrách a bylo by žádoucno, aby i u nás opět zdomácněla.

.

 
Stránky, vytvořené s láskou a úctou k přírodě, včelám a přírodním zázrakům....